Podnikatel, vizionář a pilot Tomáš Rendla věří, že města i firmy mohou dobře fungovat a zároveň při tom udržitelně využívat přírodní zdroje a čas lidí. Přispívat se k tomu snaží v osobním životě i pracovně. Jeho koníčkem je bezmotorové létání, jehož princip velmi souvisí s tím, co Tomáš Rendla doporučuje ve své profesi. Firma Flowbox, v jejímž čele stojí, má ambici naučit svět okolo přirozeně hospodařit s energiemi.
Máte rád přírodu, vaše firma přitom prorazila se softwarem pro využívání energií
Mám rád obojí. Moderní technologie ve všech oborech, se kterými se v životě potkávám, stejně jako šetrný přístup k planetě. V mnoha případech jsem byl jedním z prvních zákazníků firem, které zajímavé moderní technologie uvedly na trh. Vždy mě fascinuje schopnost lidí posouvat hranice a zejména pak kombinovat různá řešení k dosažení cílů nebo produkci výrobků, o kterých ostatní jen mluví. A to přesně děláme ve Flowboxu. Nejsme tu navíc jen pro firmy, ale i pro celé komunity, obce, školy…
Jak se vám tedy daří propojovat svou fascinaci moderními technologiemi s přírodou?
Sama příroda je něco naprosto geniálního a úchvatného, což nám v našem uspěchaném světě často uniká. Jedním z mých koníčků je bezmotorové létání, ve kterém jde o schopnost pilota využít energii slunce a přírody bez použití zdroje pohonu. A to, že jen díky pohybu vzduchové hmoty způsobené slunečním zářením či větrem dokážeme během jednoho letu uletět stovky až tisíce kilometrů, je pro mne jen důkaz toho, že bychom celou řadu věcí mohli dělat efektivněji.
Takže je třeba být hospodář, aby nedošla energie a my pak nebyli nahraní?
Energie je všude kolem nás a jde jen o to rozumně s ní hospodařit. Jsem zastáncem strategie, že nejčistší energie je ta, která se nevyrobí. Myslím, že je potřeba stále hledat rovnováhu mezi tím, co skutečně potřebuji vyrobit a co mohu přirozeně čerpat okolo sebe, včetně energie z lidí nebo slunce, které mi přirozeně svítí do oken.
Energie z lidí?
V jedné ze škol, kde náš systém pomáhá hospodařit s energiemi aktivně pracujeme s teplem, které s sebou do školy přinesou studenti. Máme vyzkoušeno, že díky jejich přítomnosti již během první vyučovací hodiny teplota vzroste o 2-3 stupně aniž bychom museli topit.
A co teprve, když se píše písemka, že?
Je to tak, to potom určitě stoupne víc. Ale vážně, zároveň s vyšším počtem žáků ve třídě kromě teploty přirozeně roste také koncentrace oxidu uhličitého. Zvyšuje se únava, snižuje soustředění a výkon, a i to je třeba řešit. Ale to už bych odbočil. Každopádně tedy platí, že i s počtem osob v budově a s jeho změnami je třeba kalkulovat. Tento parametr je jen jedním z mnoha vstupních dat.
Na to už ale existují systémy, že?
Takzvaný Building Management System má jen minimum budov, a to i když započítáme moderní stavby. Takový systém pak řídí osvětlení, výtahy, ovládá zastínění budovy, distribuci tepla a chladu po budově. Ani tyto systémy ale nejsou dost sofistikované na to, aby pracovaly se všemi vstupy, které je třeba zohlednit. To znamená, aby měly napojení na aktuální ceny a dostupnost energií, či na uhlíkovou stopu energií v reálném čase. To se snažíme změnit a firmám i obcím s tím pomáháme.
Jak to děláte?
Pomocí komunikačních protokolů propojíme všechny technologie a systémy v budově – od výroby tepla a chladu, osvětlení, až po energetické zdroje jako fotovoltaika, tepelná čerpadla a podobně – do jakéhosi „centrálního mozku“. Na základě celé řady vstupů včetně aktuálních i historických dat, algoritmů a nejrůznějších predikcí, jako je momentální i plánovaná přítomnost osob, druh jejich činnosti.
Jaké chyby se v tomto směru objevují nejčastěji?
Často se třeba stává, že v jednom okamžiku budova topí a současně chladí. A děje se to kvůli dvěma samostatným systémům, namísto funkčního celku. Jednotlivé části spolu prostě nekomunikují.
Anebo si třeba vezměte firmy, které po covidu přešly na režim, kdy lidé jeden den pracují z domova. Mají tedy možnost uspořit nějakou část nákladů. Ale neděje se tak, systémy běží stejně jako v den, kdy je v práci plný stav lidí. A naopak, jsou organizace anebo domácnosti, které topení či chlazení vypnou úplně, následný náběh do provozu ale bývá v takových momentech energeticky náročnější. Je toho víc.
Je pravda, že v létě se leckde spotřebuje více energie než v zimě?
Je to tak, stává se, že třeba i 60 % z celkové roční spotřeby jde na chlazení objektu. To se týká zejména moderních prosklených budov. I tady pomůže, když zapojíme jak data, tak selský rozum. Lze například dobře využívat polohy budovy vůči světovým stranám, akumulovat teplo ze sluníčka. Celkově pracovat s energií, která je všude kolem nás a dobře s ní nakládat. Už dávno není sci-fi přesouvání spotřeby energie v čase, ukládání jejích přebytků na později a podobně.
Jako aktivnímu pilotovi vám jistě neunikla zpráva o záměru zrušit letiště v Letňanech, lidé dokonce sepsali petici za jeho záchranu…
Chápu, že vývoj nejde zastavit, že někdy v budoucnu asi i toto letiště bude muset ustoupit rozvoji města. Domnívám se ale, že k tomu ještě nějaký čas nedojde. Anebo by k tomu dojít podle mě nemělo. Letňany mají velký potenciál úplně někde jinde. Který dobrý hospodář by přece na svém území odstraňoval rekreační nebo zelené oblasti dříve, než využije průmyslová území? Takže předpokládám, že jako první město rozvine desítky hektarů po Avii. Když se tohle místo otevře veřejnosti, přirozené „flow“ energie v místní komunitě se posílí. Z ekologického hlediska je za pět minut dvanáct, že se ten brownfield začal čistit. Z logiky věci už to mělo být dávno a pro dobro všech.
Ale zánik Letiště by vás mrzel?
Jako pilot říkám, že míst, odkud a kam se dá létat, není nikdy dost. Letiště Letňany je navíc jedno z nejstarších v Česku, nostalgie tady proto je. K tomu ještě nedávno toto území bylo chráněné pro svůj specifický biotop. Takže ano, je to představa, na kterou si člověk musí trochu zvyknout. A jak říkám, je třeba mít priority a dělat věci logicky a popořadě. Když se vrátím k brownfieldu: jako zastánce udržitelného života nerad vyhazuji to, co jde případně opravit. S územím je to stejné. Když se opotřebí a možná trochu ušpiní, proč je nedat do pořádku a dopřát mu nový život? A teprve až bude skutečně potřeba, může být na řadě využití dosud nezastavěných ploch.
Tomáš Rendla je podnikatel, vizionář a pilot bezmotorových letounů. Plachtění si zamilovaly i jeho děti. Společně letos organizují Mistrovsví Evropy v bezmotorovém létání. Principy z létání ctí i Tomášova firma Flowbox, která vyvinula softwarovou platformu pro řízené hospodaření s energiemi. Ta integruje veškeré technologie, které energie vyrábějí a spotřebovávají, ať jde o elektřinu, plyn, vodu, teplo nebo speciální plyny, do jednoho prostředí a zajišťuje jejich „orchestraci“. Firma se pyšní oceněním Evropský startup roku 2022 a dalšími cenami.
Zdroj: https://ctvrtak.cz/letnany/tomas-rendla-nejcistsi-energie-je-ta-co-se-nevyrobi/